- Menu
- 2015
- 2014
- 2013
-
2012
- Další výlet až příští rok
- Podzimní vycházka ke Křižné studánce
- Loučení s létem v Čelákovicích
- Canisterapeutické zkoušky
- Psí loučení s prázdninami 8. září 2012
- Výstup na Malý a Velký Blaník
- Setkání s klienty stacionáře Petrklíč
- Lipnička
- Jedli, pili …….a i závodili
- Stanice ochrany fauny Pavlov
- 1.5. - 10+10 – 6 – 50 – 27 - 17,14 - 2
- Sedm statečných
- Novoroční vycházka
- Přišel, viděl, zvítězil podruhé...
- 2011
- 2010
- 2009
- 2008
Pejskiáda – naučná stezka pro děti druhých tříd
aneb (ne)přátel se nelekejme, na množství nehleďme
Dne 4. června 2014 naše ZKO uskutečnila pro děti druhých tříd ZŠ Nádražní v Ledči nad Sázavou akci s názvem Pejskiáda – naučná stezka pro děti druhých tříd. Kolem půl deváté se členové ZKO Ledeč nad Sázavou sešli na začátku nově vybudované cyklostezky ve složení Iva a Rozinka, Pavel a Kája, Péťa a Laky, pan Gampe a Nella, Jana a Viktorka a jako fotografové a příjemná společnost i Lukáš a Vláďa. Na devátou hodinu dorazilo 59 dětí spolu s třemi učitelkami – paní Veselou, paní Důbravnou a paní Kroutilovou. Množství dětí nás zpočátku mírně znervóznilo, nicméně jsme se drželi hesla „(ne)přátel se nelekejme, na množství nehleďme“. Děti jsme přivítali, seznámili jsme je s tím, co je čeká a nemine a následně jsme si je krásně rozpovídali. Žádná z otázek pro ně nebyla těžká, děti byly šikovné a při diskuzi velice aktivní. Po představení naší smečky psích kamarádů jsme se v 9:15 dali na cestu. Po krátké chvilce jsme byli atakováni dotazy, zda si děti mohou půjčit naše psíky. Nezbývalo než prosebným dětským pohledům vyhovět a předat tak druhý konec vodítka do dětských rukou. Tento počin jsme později společně hodnotili jako velice přínosný. Děti si vyzkoušely jaké to je být psovodem, měly tak možnost přímého kontaktu se psy a jistý pocit důležitosti. Naši psi zase prošli žádoucí socializací, ze které byli na konci akce příjemně unavení. První zastávku jsme udělali na břehu řeky Sázavy naproti dnes již nefunkčnímu lomu. Zde měla Péťa s Lakym prostor na to, aby dětem vysvětlila řeč těla. Po důležitých informacích, které Péťa dětem poskytla, dostaly obrázky, díky kterým si pak Péťa ověřila, zda děti dávaly při jejím výkladu pozor a zda správně pochopily jak poznat na psovi různé postoje, kterými dává najevo strach, radost, nervozitu, apod. Druhá zastávka byla za lomem na louce v těsné blízkosti řeky. Děti začaly vytahovat své svačiny a bedlivě sledovaly triky, které jim předvedla Jana s Viktorkou. Velice je oslovil slalom mezi nohama, výskok Viky na Jany záda a udělení pusinky paničce na závěr. Toto vystoupení bylo doplněno plazením a výskokem Karlíka do náruče Pavlovi, které se neobešlo bez aplausu. Třetím místem pro předvedení dovedností našich psů byl dětský tábor, který naskytl skvělý prostor pro předvedení poslušnosti Nelly pana Gampeho. I přes pokročilý věk Nelly a jistou pauzu v jejím výcviku dětem ukázali pěknou poslušnost. Svůj úkol zvládli skvěle i přes teplo, které všem psům pomalu začínalo vadit, i lákavou vůni svačin, které děti hbitě tahaly ze svých batůžků. Na závěr této zastávky ještě zábavu doplnila Iva s Rozinkou při aportu buřta, což mělo u přihlížejících veliký obdiv. Také přeskok Karlíka přes Rozinku a její následné podlézání děti zaujalo. Po třetí zastávce v táboře jsme se obrátili na cestu zpět. Čtvrtým místem naší zastávky byla opět louka u řeky za lomem. Zde si děti vytvořily kolem Pavla s Karlem kroužek a naslouchaly vyprávění o psích sportech. Čile se zapojovaly do diskuze a Pavel tak ukázal svou schopnost dobré komunikace s dětmi. Poslední atrakce na děti čekala v cíli, kde jim Iva s Rozinkou pověděly něco o cannisterapii. Diskuze byla i šikovně doplněna obrázky s diskuzí o vodících psech, asistenčních, hlídacích, loveckých apod. V této chvíli byly již děti, mírně řečeno, rozdivočelé. I tak si Iva dokázala získat jejich pozornost a do diskuze je zapojit. Hodinky ukazovaly jedenáctou, když Jana dětem rozdávala diplomy, které jim byly odměnou za snahu a projevený zájem o nové informace. Celou akci s dětmi jsme zakončili společnou fotkou, poděkováním a rozloučením. A my, členové ZKO? My jsme pustili psy do řeky, kde se po náročném výkonu zchladili. Sami jsme pak akci ještě na místě zhodnotili velice pozitivně a se spokojenými výrazy se vydali ke svým domovům, vstříc pracovním povinnostem a jiným osobním aktivitám. Jako hlavní organizátor celé akce chci touto cestou poděkovat:
|