- Menu
- 2015
- 2014
- 2013
-
2012
- Další výlet až příští rok
- Podzimní vycházka ke Křižné studánce
- Loučení s létem v Čelákovicích
- Canisterapeutické zkoušky
- Psí loučení s prázdninami 8. září 2012
- Výstup na Malý a Velký Blaník
- Setkání s klienty stacionáře Petrklíč
- Lipnička
- Jedli, pili …….a i závodili
- Stanice ochrany fauny Pavlov
- 1.5. - 10+10 – 6 – 50 – 27 - 17,14 - 2
- Sedm statečných
- Novoroční vycházka
- Přišel, viděl, zvítězil podruhé...
- 2011
- 2010
- 2009
- 2008
Jedli, pili …….a i závodili
No, slušelo by se říci, že opak je pravdou a slunce zalévající celé odpoledne svými paprsky agiliťácké závodiště v Pivovarském údolí to nutně muselo vidět stejně, neb zářilo a svítilo a dočista se usmívalo. Slunce opalovalo, mušky trochu dopalovaly – ty citlivější přespolní (mající zřejmě deficit vitamínu B), ohýnek hřál a místa na stupních vítězů povznášela.
Prostě jedním slovem pohodička. Nebýt vyhlášeného bojového poplachu s výjezdem (řečeno mluvou frekventantů základní vojenské služby), bylo by to přímo Vančurovsky idylické odpoledne.
Nezaskočila nás ani tato drobnost neb i bez skautské přezky s nápisem „Vždy připraven“ byla děvčata připravena.
Základním kamenem, páteří a současně mozkem třetího majálesu v řadě byla opět Verča. Jak z ohlasů přihlížejících diváků, tak i aktivních účastníků závodících, lze jednoduše dovodit – jedlé, výtečné a nikoliv pouze jednou (opak platí pro jakou muchomůrku)?!
Hlava sama přeci jen na vše nestačí a za masu dobrovolných zásobovačů, kuchařů a pořadatelů pozvednu toho, kdo měl i v závodech startovní číslo jedna. Ač s jedničkou, ani jednou na pomyslné bedně vítězů Pavel nestál. Carlos byl při plnění disciplín odlišného názoru na pořadí priorit a držel se olympijské myšlenky „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“. Pavel přes plamenné výzvy v návštěvní knize nakonec zůstal sám se sebou a svým přesvědčením, že hlava potřebuje i nějaké výkonné končetiny. Místo svátečního ležení HK (vojenská zkratka polohy) celé dopoledne bojoval se zelenou záplavou, aby připravil pažit hodný vrcholných závodů. Pavel měl po závodech taky touhu se veřejně omlouvat (za cosi pro nás nepodstatného), ale já jej veřejně touto formou především za mimozávodnické aktivity chválím. Verče v něm roste správná pravá ruka!
Další, kdo mě upoutal, byla u nás hostující Lucka (pro neznalé doplňuji Štefánková). Nejen svými výkony závodnickými, které ji dovedly nejčastěji ze všech na bednu vítězů, ale stala se také nejhubičkovanější osobou závodního odpoledne.
Svůj vysoký standard předvedl v agility disciplínách, jako obvykle Luboš s Letti (chtěl jsem napsat náš – nelze neb je náš, ale jen kámoš). Však jsem jej též nechal za odměnu jednou předávat cenu. Pochvalu zaslouží nejen za výkon sportovní, ale i za výdrž – zdravé jádro odchází poslední a ještě po sobě stihne uklidit.
Ze závodnic, které mi padly do oka, vzpomenu zde a pochválím Janu, která v závěrečné hbitostní disciplíně, jíž se některé bez boje vzdaly, zaměnila svého čtyřnohého miláčka Denniho za dvounohého (ještě většího - miláčka samozřejmě) odrostlého Filipa a trať absolvovala s ním v náručí.
Občerstvení ať tekuté či pevné, s vitamínem B nebo bez něj, sladké či masité, nemělo v množství hranic ani cenovek, lákalo více oči než žaludky přítomných.
A že se jich sešla hezká řádka, čtyřicet, z nich čtrnáct, kteří sebrali kuráž a stali se závodícími. Vedle nich i další čtyřnozí, jejichž dvounohý doprovod tentokrát odvahu v sobě nenašel a věřím, že našel alespoň inspiraci pro činnost se svým psím kamarádem a příští rok se již osmělí a z diváka se stane aktivní účastník.
Těchto 14 závodníků pak absolvovalo čtyři disciplíny, z nichž každá se hodnotila zvlášť. Vyjmenovávat zde startovní pole a umístění jednotlivců v konkrétních disciplinách není účelem těchto řádků. To spraví startovní a výsledková listina, jíž se za nedlouho zcela jistě dočkáte na webových stránkách i na nástěnce ZKO za mostem.
Stejně tak se dočkáte i fotodokumentace ze zrcadlovek Jiříka či Evy (nebo obou). Jiřík byl, ale svědomitější (a bez psa), nechyběl u žádného důležitého sportovního momentu, takže se máte nač těšit.
A když jsem u toho těšení se nebo pro některé i těšánkování, zatím v myšlenkách, ale za rok osobně vzhůru k aktivní účasti na čtvrtém ročníku Majálesu se ZKO Ledeč n/S.
V Ledči n/S : 08.05.2012
Autor : BG